… jen tak, sobotně poeticky bokononisticky … :-)
Pán učinil bláto!
Pán se cítil osamělý!
A tak Pán řekl troše toho bláta: „Posaď se!“
„Hle, co všechno jsem učinil“, řekl Pán, „kopce, moře, oblohu, hvězdy.“
Já byl trochou toho bláta, jež se posadilo a zíralo kol sebe.
Já šťastný, šťastné bláto.
Já bláto jsem usedl a zřel překrásné dílo Páně!
Nikdo jiný než Ty, Pane, by nic takového nedokázal. Já rozhodně ne!
Ve srovnání s Tebou jsem pouhá nicka.
Jedině tenkrát se cítím alespoň trochu důležitý, když pomyslím na všechno to bláto,
kterému nebylo dopřáno posadit se a rozhlédnout se kolem sebe.
Dostalo se mi takového štěstí a většině bláta tak málo.
Děkuji Ti za tuto čest.
Bláto teď opět uléhá a chystá se spát.
Jak zajímavé druhy povstavšího bláta jsem potkal!
Miloval jsem vše, nač padl můj zrak!
Dobrou noc.
Odejdu na nebesa.
Nemohu se dočkat.
Až konečně zjistím, co bylo mým wampetrem…
A kdo patřil do mého karassu.
A co dobrého můj karass učinil ke Tvé slávě.
Amen.
Pohřební Bokononistická motlitba
Kněz každý verš předříkává – a umírající opakuje
– Kurt Vonnegut Jr.