… aneb: agresivita ženy?
… často, nyní kolem voleb – zrovna před chvilkou v televizi, slyším jakousi „samozřejmou tezi“, že budou-li „v politice“ ženy, že politika bude „konstruktivnější“, „smysluplnější“, „tolerantnější“, méně „agresivní“. Dokonce jsem slyšel i to, že kdyby byly ženy více „in“, tak by bylo méně korupce a možná i zločinnosti, protože 90% veškeré zločinnosti „dělají“, přeci: muži.
… tak nevím, nevím … to už pomalu hraničí ze sexistickou agresí, ovšem nikoli agresí muže, jak je zvedeným klišé, nýbrž agresí doslova ženskou, či spíše taky-„feministickou“.
… hmmmm … tak jak je to vlastně s onou agresivitou, či přesněji „ne-agresivitou“ ženy? … jak je tomu „vskutku“? …
* * *
Mou osobní výchozí hypotézou je, že muž je přirozeně „bytostí vnějšku“, zatímco žena „bytostí vnitřku“. To je přirozeně „dáno“ přirozenou pohlavní diferencí: žena s kojeným dítětem těžko může lítat po tundře a lovit mamuty … je to vskutku „vulgární“ zdůvodnění, avšak zcela platné. Jistě: řeknete, že dnes tomu tak není, a dám Vám zcela jistě „za pravdu“, ale o tom „co-je-dnes“ se ještě nebavíme. Bavíme se o tom, co a jak se v lidském životě stabilizovalo na základě přirozené diference mezi pohlavími, protože odtud se mluví o mužské „agresivitě“ a ženské „ne-agresivitě“ (Tím se předem vyhrazuji vůči všem velmi pravděpodobným apriorním „útokům“ všech, kdo jsou stiženi ideou „emancipace ženy“, a tedy toho, co se zmateně označuje slovem: „feminismus“.)
… jistě v mužském „živlu“ se přirozeně ustavila přiměřená vnější agresivita – to jest agresivita vůči JINÉMU. Tato agresivita pak byla společným „nástrojem“ lidské sebezáchovy. Podtrhuji: lidské – nejenom mužské! Skutečnost, že tuto agresivní „funkci“ na sebe přirozeně „vzal“ muž, ještě neznamená, že tatáž agresivita „NEPATŘÍ“ i ženě.
Jistě, že „patří“! … odlišným způsobem, avšak neméně významným!
Žena jakožto „bytost vnitřku“ zatím nikdy neměla „za potřebí“ přímý výkon vnější agrese a násilí, to „za ní“ totiž, opět zatím, „dělal“ muž. Žena pouze získávala podíl na produktu této mužské agresivity, a to společně s dítětem – to jest: opět s budoucí ženou či mužem. Do důsledku vzato to znamená, že žena užívala mužské agresivity jakožto „služby“ a oplátkou „poskytovala služby“ své – totiž péči o vnitřek lidského společenství, děti, o celý sexuální kontext lidského života.
Jistě: děti a sex! To vždy byly a stále jsou hlavní „nástroje“, kterými „si“ žena zajišťovala a zajišťuje podíl na produktech mužské agresivity.
Zde je také významný reálný či realitní rozdíl mezi mužem a ženou:
… je-li pro muže charakteristická instrumentalizace vnějšího, mimo a vně-lidského „světa“ a bytostí, pak pro ženu je určující instrumentalizace vnitřního: vnitřně lidského, v němž hrají klíčovou roli právě a především sex jakožto „věcná služba“ a děti jakožto opravdu specifický nástroj nátlaku a manipulace.
A hle, hle, už se nám to „klube“, že ano?
Máme-li být „spravedliví“, pak musíme říci, že žena je stejně agresivní, stejně „arogantní“ (a tak dále a tak dále), jako je muž, avšak v opačném vektoru, totiž: „směrem“ dovnitř – je agresivní „směrem“ k lidské stejnosti. Je-li předmětem mužské agrese především jiné a vnější, tedy to, co označujeme jako „přírodu“, pak předmětem agrese ženy je především a hlavně muž, k čemuž jakožto nástroje využívá svůj přirozený „vliv“ na všechny klíčové „věci“ vnitřku, které pak s mužem „směňuje“ za věci vnějšku.
Nemá smysl rozvažovat, která z těchto agresí a agresivit je „horší“: tvoří celek „společné-inter-pohlavní“ lidské zvěcňující agrese, ve které se obě poloroviny vzájemně kvalitativně „doplňují“ a motivují – motivací k mužské vnější agresi je vnitřní agrese ženská, naopak: motivací k ženské vnitřní agresi je vnější agrese mužská.
Taková je už funkce vnější reálné „formy“ vztahů mezi mužem a ženou tak, jak se přirozeně ustavily, která neměla-li a nemá-li pohltit skutečné vnitřní obsahy přirozeného života ženy a muže, tak musí být a musela vždy být striktně omezována na zcela nutnou míru a kvalitu kulturním vyhrazováním vstupu civilizačně-reálného chování do vnitřního života tak či onak ustavené lidské rodiny. Ovšem to je již „z jiného soudku“.
… takže, milé ženy:
… jste stejně zodpovědné za naši agresivní civilizaci jako my, muži. Ba co více: … Vy jste ten motor, který běží pod kapotou, který nás muže v naší vnější agresi a agresivitě pohání, a to svou vlastní agresí. Jste tak vlkem v rouše beránčím a každý trochu „zkušený“ muž, to jest muž, který má „za sebou“ jeden, dva déle trvající a reálně „etablované vztahy“, to velmi dobře ví a zná, protože na něj byla Vaše agrese, s tím či oním výsledkem, pravidelně „aplikována“.
… o mužské vnější agresi se toho již namluvilo mnoho, mluví se totiž o ní již velmi dlouho – několik tisíc let, a to v řeči muže samotného. Takže veškerá „feministická kritika“ mužské agresivity je jenom papouškováním naší vlastní „mužské sebekritiky“. Myslím, že je načase začít mluvit o agresivitě ženské … ta je VSKUTKU „polem neoraným“. Pak se zcela určitě spousta fenoménů, o nichž se tak často mluví, ukáže v jiném „světle“.
* * *
… řeči o „mužské agresivitě“, tak, jak se provozují v kontextu posledních obskurních zbytků „emancipačního projektu“, jsou tak „pro mě“ obyčejným „ideologickým blábolem“, který doslova falšuje vše, čeho se dotkne. Ovšem na straně druhé nelze přehlédnout, že právě tato ideologie v zásadě vyhovuje přirozené ženské agresi a agresivitě, jež je, jak jsme se výše zmínili, namířena především a právě proti muži.
Jak to funguje? Jednoduše: „žena“ se pokouší „aplikovat“ svou přirozenou a „tradiční“ mocenskou převahu uvnitř lidského vnitřku (především uvnitř rodiny), tedy přenést, i „vně“, kam byla „vpuštěna“ již v zásadě dokončenou „ženskou emancipací“ míněnou právě a především vzhledem k „postavení“ žen v tomto vnějšku. V tomtéž vnějšku pak pokračuje v této agresi proti muži, jak je konečně „zvyklá“, s tím, že za její „neúspěchy“ v tomto vnějšku samozřejmě může opět a jen muž.
Skutečnost je ovšem zcela jiná:
… neúspěšnost žen ve vnějším „světě“ je dána jen a jen tím, že ženy jsou stále ještě málo „mužské“, že se ještě nedostatečně adaptovaly na výkon vnější agrese a stále se zde pokoušejí o aplikaci agrese ženské, což ovšem nemůže „fungovat“. Jelena prostě neulovíte „ženskými zbraněmi“ – jelen jednoduše není lidský samec, nýbrž samec úplně jiného živočišného druhu. Potíž je v tom, že spolu-lovcem současné „emancipované“ ženy v tomtéž „vnějším světě“, je právě a především i lidský samec, který je, bohužel, na střet s vnějškem, a tedy na agresi k vnějšku, prostě stále adaptován lépe, než je tato „emancipovaná žena“.
* * *
… platí tedy teze o tom, že by se politická či obecně vnější situace lidské společné a sdílené sociální existence nějakým způsobem „zlepšila“ ve smyslu snížení „agresivity“, „arogance“ (a tak dále a tak dále)?
… jistě, že neplatí! … žena se musí ve vnějšku prostě „naučit“ výkonu agresivity k vnějšku, a tedy stát se ženskou „kopií“ či „interpretací“ muže. Pokud se jí to nepodaří, či se jí „do toho nechce“, což se jí já sám jakožto muž vůbec nedivím, pak sice „do“ politiky jen tak „nakoukne“, a pak pěkně „maže“ zpátky.
Skutečně, nedivím se ženám, že nechtějí „do politiky“ … já osobně bych „do“ ní nešel, a ani nechtěl, a to jsem, opakuji: muž. Ze součastného stavu a běhu vnější lidské reality se totiž nedělá „špatně“ zdaleka jenom „ženám“. Vskutku: docela bych bral nějakou „vnějškově výkonnou“ ženu, nějakou opravdu silnou „lovkyni jelenů“, a sám bych si pak provedl experiment „kopie“ a „interpretace“ ženského mužem. Byla by to pro muže více než úleva, po těch stovkách tisících let, spočinout v klidu vnitřku místo věčného zabíjení, máchání se v krvi a lítání po lesích, kde Vás může každou chvilku něco sežrat. Pro mě za mě, ať si to „holky taky užijí“, když jim to dnešní „lovecké vybavení“ již umožňuje, že ano?
Ale jak jsem řekl:
… skutečnost je, zdá se, taková, že „holkám“, poté co „nakoukly“, jak to „venku“ chodí, se do toho „temného a nebezpečného lesa“ nakonec moc nechce, že ano? … zpravidla to neřeknou „na plnou hubu“, to není „ženské“ … „drží“ přeci „basu“ … ale je to tak …
… dobře tedy, udělejme „kvóty“ … jsem pro. Ať nemusím své ženě nadávat, že mě neuživí. Vždyť už přeci neplatí to staré pravidlo, že „chlap musí uživit rodinu“, nebo ne? … :-)
… šup, „holky“ … pomalujte se maskovacími barvami, pomažte se jelením trusem, luk a oštěp a … hurá na jeleny …
….
….
….
… hergot … přetekla mi polívka na sporáku … do háje, co já dám mámě až přijde domů … ta bude nadávat … no, ohřeju jí ty tlustý párky, má je ráda … ona stejně hned půjde spát, bude utahaná … dneska měly v generálním štábu určitě hrozně moc práce, když se chystá ta válka … ještě, že Anička dostala ve škole tu jedničku … mámě to určitě udělá radost …
… no, není to žádný „med“ být „mužem v domácnosti“ … není není … celý den jsem se nezastavil …
* * *
… anebo je to „všechno jinak“? … jistě: může být … zde není řečeno zdaleka „všechno“, ale v tom případě budeme muset konečně skončit se všemi „emancipacemi“ … zakrývají nám totiž výhled … náš společný, sdílený lidský výhled … konkrétní a jedinečný – v konkrétnosti a jedinečnosti toho či onoho lidského společenství, pokud ještě něco takového, alespoň ve střípcích, stále ještě existuje …
… kus řeči:
Chlape, to je skvělý téma ! (psovod – Mail – WWW) Vloženo 23.04.2006, 19:22:44
Jo, Geone – tak tohle témátko mám rád – a dlouho… není k tomu Vašemu článku moc napsat… takhle na první přečtení -jako bych ho napsal sám…(:-)
„… řeči o „mužské agresivitě“, tak, jak se provozují v kontextu posledních obskurních zbytků „emancipačního projektu“, jsou tak „pro mě“ obyčejným „ideologickým blábolem“, který doslova falšuje vše, čeho se dotkne. Ovšem na straně druhé nelze přehlédnout, že právě tato ideologie v zásadě vyhovuje přirozené ženské agresi a agresivitě, jež je, jak jsme se výše zmínili, namířena především a právě proti muži.“ – sci-fi: tohle jste si Vy ufone určitě přečetl z mý psovodský hlavy…:-)
Ještě jedna drobnost: na začátku píšete o přirozeném zdůvodnění: ženě, která s dítěnem u prsu přirozeně nestopuje jelena v tundře…
Nedávno „vyšel“ v Lidovkách – článek o tom, že více potravy pro společenství ve skutečnosti obstarávaly ženy – drobně a souvisle (sběrem atd…) – v podstatě tedy tlupu fundamentálně živily ony.
Článek byl tendenčně „feministický“ a tento objev v něm byl stejně tendenčně zneužit jako vědecký důkaz čehosi…. Nechám-li stranou jak na to kdo přišel a rozhodnu-li se tomu věřit (zní to velmi pravděpodobně): NA VAŠEM ČLÁNKU TO NIC NEMĚNÍ. Naopak (!!!)- postavíte-li, tento (objev – fakt) na začátek jako spoluvýchozí bod s „mužem v tundře“ – je článek ještě kontrastnější – aniž by se cokoliv na jeho podstatě měnilo.
1.osobní rovina:
Už se těším na sci-fi, ve které konečně nebudu neustále agresivně vmanipulováván do role agresora a lovce … … … … a to principielně ne ženou, ani ne mužem…. že?
Principielně, systematicky, bezvýchodně….
2.plákátově společenská
Navrhuji POVINNÉ kvóty: 50% žen -šup ať je v politice…. …. …. …. ….
(nebudu překvapenej z překvapivého „výsledku“)
Vy kluku jeden Geonskej – Vy jste pravděpodobně další z mých kamarádů co NEMAJÍ problém s „mužskou rolí“….. …. …. …. …. …. ….. …. ….. ….. … …. …. …. …. … ……. …. …. …. …. ….. …. ….. ….. … …. …. …. …. … ……. …. …. …. …. ….. …. ….. ….. … …. …. …. …. … …
… pravda, pravda … psovode … (GeoN – Mail – WWW) Vloženo 23.04.2006, 20:39:30
… o sběračské úloze ženy a o tom, že produktivita této práce byla v ranných fázích bytí člověka stabilnější spekuloval ji pan Engels a pan Marx přizvukoval … (spekulace založená a matriarchálním charakteru těch nejstarších kultur)
… ovšem jak z dálky pozoruji, tak paleontologové se shodují na tom, že to platilo opravdu jenom pro ony ranné fáze. V případě specializovaných výkonných lovců homo sapiens to již není tak jednoznačné a pochybnost by byla i u člověka neandrtálského …
… ale jak říkáte: to na „věci“ nic nemění. Skutečná a zásadní změna (stabilní změna) přichází až „dnes“, kdy je naše realita (souhrn naší techniky) natolik „silný“, že obě pohlaví vyvazují z přímého „fyzického“ začlenění do dějů produkujících prostředky „sebezáchovy“. To je také jeden z aspektů toho, o čem tak často mluvím, totiž dělby „fyzické“ a „duševní“ práce a její proměny v děj substituce práce „fyzické“ prací duševní.
… já to považuji za dokončení události ATROPOGENEZE (!!!) … domnívám se, že teprve „nyní“ se ustavuje člověk ustavuje jako „vyrovnaná“ bytost = právě a především v kontextu své specifičnosti. Teprve nyní se mohou „zformovat“ lidsky skutečné pohlavní „role“ … to je mé, zcela „soukromé“ mínění.
***
… k té osobnější „rovině“: … víte, psovode, já se domnívám, že problémy, které v současnosti máme s mezi-pohlavními „vztahy“ trápí každého „normálního chlapa“ daleko, ale daleko, více, než kteroukoli „feministku“ … tak tak … :-)
zeny (straba – Mail – WWW) Vloženo 23.04.2006, 22:32:06
Jsou mene konfliktni, ale zato vice krute. Agresivita zeny je obracena vudci sobe same. Dalsi podrobnosti po precteni clanku.
Zdravim Geona a mileho Psovoda, ahoj!
… ahoj strabo … (GeoN – Mail – WWW) Vloženo 23.04.2006, 23:33:11
… dneska už du spát … mám to nějaké „rozhárané“ … dneska chvíli pršelo, chvíli svítilo …. no duben … :-)